Edgars Keikss: garīgais ceļš (22.): Nebaidieties no bailēm

23. 07. 2018
6. starptautiskā eksopolitikas, vēstures un garīguma konference

Další díl seriálu: Edgar Casey – duchovní cesta spatřuje světlo světa. Tentokrát o strachu jako o příčině téměř všech zdravotních problémů. Bible v sobě ukrývá spoustu příběhů, kde je nebezpečí obav vyobrazeno.

Pamatuji si jeden, ne doslova, ale napíši ho, ať si srovnáte sílu, kterou strach přináší:  Po morové epidemii klečí muž na zemi a volá do nebes: „ Říkal jsi, že sešleš mor a umře na něj jeden člověk. Tak co těch zbylých sto tisíc?“ Bůh odpověděl: „Já jsem na mor doopravdy zabil jen jediného člověka, ti ostatní umřeli na strach.“

13. komnata

Pojďme pootevřít naší 13. komnatu, kterou všichni pečlivě střežíme a uděláme hodně pro to, aby ji nikdo neviděl. Naše skutečné obavy jsou většinou ukryty v nevědomí a mluvíme o těch, které reálně cítíme. Strach o zdraví, o své blízké, o práci, o chování dětí, o zabezpečení, o to, že nepotkám tu pravou lásku atd. Sedněte si někdy blízko dvou lidí, kteří se potkali v restauraci, o čem se baví. Téměř vždy o svých starostech, o tom, co potřebují vyřešit, co je trápí.

Strach je energie minulosti nebo budoucnosti. V přítomném okamžiku dokážeme mít sílu i vědomí úspěchu, prostě to co děláme, uděláme. Sžírat nás dovedou jen myšlenky na minulost nebo na budoucnost. Existuje krásný citát: „Můj život je pln tragédií. K většině z nich díky bohu nikdy nedojde.“

Jdeme tedy na to, pootevírám bájnou třináctou komnatu a zvu Vás na výlet do podsvětí. Pod článkem najdete jako vždy sdílecí formulář, pište mi své zkušenosti s překonáním strachu, pište mi své příběhy. Jeden z Vás obdrží koncem týdne terapii kraniosakrální biodynamikou v Radotíně zdarma.

Princip č. 22:  „Nepodlehněte pocitům strachu“

Bobby McFerrin opakuje ve své písni znovu a znovu: „Don’t worry, be happy.” (Nestrachujte se, buďte šťastní). To je dobrá rada, jak se vyrovnat s realitou tohoto světa. Protože hned, jak se ráno probudíme, nevíme, která z našich obav je vlastně ta nejdůležitější:

  • Zaplatím všechny své účty?
  • Stihnu dnes vše dokončit?
  • Bojím se o své zdraví?
  • Bojím se o to, co jím?
  • Jak to či ono dopadne?
  • Jak to zvládnu vyřešit?

Zdá se, že je stále čeho se obávat, ale přispěl někdy strach k tomu, aby byly účty zaplacené dřív? Aby se daný projekt mohl dříve ukončit? Aby vylepšil naše zdraví?

Samozřejmě, že ne. Toltécké učení říká, že jediný strach, který je pod všemi obavami, co denně cítíme, je strach ze smrti. A proto mají v představě na každém rameni jednoho orla. Když se něčeho bojí, podívají se na orla smrti na pravém rameni, a když je k sobě zavolá, oddají se procesu umírání. Když je ale orel smrti ještě nepřišel vyzvednout, oddají se plně orlu života na levém rameni. Tím dají svému strachu pozornost a také ho hned rozpustí.

Základní zranění

Bojíme se nejen díky tomu, co jsme kdy zažili, ale také si na svět přinášíme každý jedno své „základní zranění“, jako materiál k vývoji. Lise Bureau savā grāmatā Uzdrav svá vnitřní zranění popsala pět typů základních zranění:

  • Odmítnutí – projevuje se útěkem
  • Opuštění – projevuje se závislostmi
  • Zrada – projevuje se touhou po moci
  • Křivda – projevuje se nepoddajností
  • Ponížení – projevuje se masochismem

Jako bychom si přinášeli jedno z nich sem na Zemi a ono se nám od prvního okamžiku neustále děje. Poznáme ho celkem snadno už u dětí. To, co ze skupiny deseti dětí v kolektivu devět ani nezaznamená, jedno dítě vnímá jako nesmírné ublížení, brání se, pláče, v lepším případě vyžaduje vysvětlení, proč se to stalo. Ku příkladu třída školky má jít na velké dětské hřiště, které milují, ale jednomu dítěti začne být špatně a třída zůstane výjimečně na zahrádce. Všechny děti to přijmou a hrají si, jen jeden chlapeček v rohu pláče, protože ho zradili. Něco mu slíbili a nedodrželi to.

Dohoda těla s Egem

Když se taková věc děje po několikáté, Ego vyrobí s tělem zvláštní dohodu:

„Udělám vše pro to, abys už tohle nikdy necítil. Vyrobím z té situace takový strach, že kdykoli se bude jen blížit, tělo ti zmrzne strachy a nebudeš tohle muset už nikdy zažít.“

Vyléčení je v možnosti zažít tu situaci jinak. Ať už reálně nebo v představách, důležité je cítit, co bychom doopravdy chtěli prožívat. Takovou možnost nabízí kranio nebo SE metoda. O obou se pobavíme v nějakém z dalších článků.

Edgar Cayce nabízel na překonání obav tyto možnosti:

1) Pozorujte své trápení

Do té doby, než si uvědomíme, že trápení ovlivňuje naše myšlení, nebudeme schopni s ním nic dělat. Je nutné rozpoznat okamžik, kdy podléháme trápení a v duchu si říct: „Znám tento pocit, nepotřebuji ho.“ Když se tohle povede, jsme připraveni podniknout kroky, jak se s ním vypořádat.

2) Vyplňte svoji mysl novými myšlenkami

Tak, jako naplňujeme své tělo jídlem, které si vybíráme, naplňme i svou mysl pozitivními myšlenkami. Sám Cayce se velmi trápil. V září roku 1925 se přestěhoval se svou rodinou do zapadlé vesnice Victoria Beach. Byli pro tamější usedlíky cizinci. Cayce natolik podléhal svému trápení, že se jeho zdraví začalo rychle zhoršovat. Poskytl sám sobě výklad a jeho žena Gertruda zapisovala. Odpověď byla velmi stručná: Vyplň svou mysl něčím jiným než trápením.

Jiným lidem Cayceho výklady doporučili číst pasáže z Bible, hlavně Ježíšova slova: „A kdo trápící se může přidat ke svému životu jedinou hodinu navíc? A o oděv, proč se staráte? Podívejte se, jak kvete polní kvítí, aniž by pracovalo. Pravím Vám, ani Šalamoun nebyl ve vší slávě své takovým, jako jeden z nich.“

3) Nahraďte své obavy zájmem a starostí o druhé

Dělejte, co můžete, avšak výsledky nechte na Stvořiteli. Výsledky Vašich snah nemusí být hned zřejmé, věřte však, že žádný dobrý skutek není marný. Možná, aniž bychom to tušili, uzavíráme právě karmické koloběhy s různými lidmi, do kterých bychom se jinak nepustili, splácíme dluhy, dokončujeme příběhy.

4) Žijte v přítomnosti

Konejte své povinnosti, jak nejlépe dovedete, právě nyní. V každém jednotlivém okamžiku nežijeme více než vteřinu. Naplňme ji proto láskou, vírou a štěstím. Protože i Buddha říkával: „Ke štěstí nevede žádná cesta, štěstí je tou cestou.“

5) Netrapte se, když se můžete modlit

Edgar Cayce byl hluboce věřící člověk. Doporučoval modlitbu jako nejúčinnější protilátku proti obavám. Nazýval ji čestnou komunikací s Bohem. V modlitbě se můžeme zpovídat, poprosit, poděkovat, vyjádřit lásku. A proto je pro mě a spoustu západních lidí úžasné Hoo’ponopono. Nulový stav, který tato modlitba přináší, zažijeme téměř hned a malé zázraky, co se začnou v našem životě dít, rozpustí i poslední mráčky obav. Doporučuji vyzkoušet.

6) Dělejte něco

Nejhorší aspekt trápení je ten, že nás paralyzuje. Když se trápíme nad svou budoucností, patrně nic jiného neděláme. Jakákoli tělesná činnost, úklid, cvičení, běhání, procházka, to vše nám pomůže vnímat více přítomnost a pomůže nám najít nová řešení našich problémů, projít vrstvou trápení.

Trápení je druhem strachu a strach je založen na pochybnostech. Ve sv. Matoušovi 22 Ježíš vyzval své učedníky, aby se s ním prošli po vodě. Jediný Petr jej uposlechl a učinil několik zázračných kroků. Když ale uviděl vír, podlehl strachu a začal se topit: „Pane, zachraň mě!“ zvolal. Ježíš mu okamžitě podal ruku a řekl: „ Proč máš pochyby?“

My všichni máme občas pocit, že padáme do nebezpečných hlubin, jestliže se však naučíme důvěřovat jeho pomocné ruce, není důvod k obavám. Vše je jak má být.

Vingrinājums:

Praktikujete metodu Hoo’ponopono během jednoho týdne. Na konci sedmi dnů se podělte se svým známým nebo se mnou o výsledky. Budete mile překvapeni.

  • Es tevi mīlu – už jen tato věta donese naše vnímání do srdce. Hlava přestane být centem našeho dění a cítění.
  • Omlouvám se Ti – omlouvám se svému božství uvnitř, že s ním nedokážu být v trvalejším spojení, omlouvám se silám, které držím a ty vyrábí příběhy, které musí mé okolí hrát pro mě, abych pochopil/a/.
  • Odpusť mi prosím – mou nevědomost, lenost a pýchu, se kterou chci změnit svět kolem mě. Přijímám zodpovědnost za vše, co vidím, slyším a cítím. To vše jsem si vyrobil/a/, abych rozpoznala pravdu.
  • Děkuji Ti – děkuji svému tělu za možnost být tady na Zemi a zrát, děkuji všem zúčastněným v mém příběhu, děkuji božství za to, že jsem jeho projevem. Amen.

Mí milí, loučím se dnes s Vámi i s Edgarem. Poprvé jste dostali i reálné typy na pomoc pro ty, kteří ji zrovna potřebují. Jsem tady pro své blízké, i pro Vás. Ptejte se, sdílejte, posílejte své příběhy. Na konci týdne vylosuji jednoho z Vás, který dostane ošetření biodynamiky v Radotíně zdarma.

    Edgars Keikss: ceļš pret sevi

    Vairāk sērijas daļu