Edgar Cayce: Garīgais ceļš (6.): Patiesība ir pieaugoša lieta

06. 02. 2017
6. starptautiskā eksopolitikas, vēstures un garīguma konference

Ievads

Vítám vás u šestého dílu seriálu o výkladech principů štěstí spícího proroka Edgara Cayceho. Věřím, že mnozí z vás, kteří pečlivě čtete články, zažíváte už malé nebo velké změny ve vašem životě. Jako pokaždé je pod článkem přiložen formulář, budu ráda, když se o ně se mnou podělíte. V pátek opět uzavřu zasílání a vylosuji jednoho výherce ošetření kraniosakrālā biodinamika zdarma. Tento týden si kraniosakrální biodynamiku přijde zkusit pan Václav. Gratuluji.

Princip č. 6: Pravda je rostoucí věc.

Co je to pravda?

Tato filosofická záhada přitahuje mysl od té doby, co člověk začal myslet. Lidé žádající od Edgara Cayceho výklady, chtěli znát pravdu, chtěli v něco věřit. Někteří chtěli ověřit svou diagnózu nebo pomoci se způsobem léčení, jiní měli vztahové problémy doma nebo v zaměstnání. Řada z nich hledala fakta o duchovním růstu. Západní civilizace je bezpochyby založena na důležitosti pravdy. Potřebujeme pravdu, abychom mohli žít lepší budoucnost. Každý svědek v soudní síni musí přísahat, že bude mluvit pravdu. Váhy pravdy jsou starobylým symbolem.  Podle víry Egypťanů každá duše po své smrti vstoupila do síně soudu Egyptského Boha Osirise, jenž vládl na nebi. Všechny duše toužily po vstupu do tohoto světa, protože zbytek posmrtného podsvětí byl obydlen netvory. Ale ne každému byl vstup povolen. Duše musela nejdříve prohlásit, že se nedopustila žádného zločinu. Srdce každého bylo potom zváženo na váze, a pokud nebylo upřímné, očekával jej neblahý osud.

 Pravda je rostoucí věc

Jeden názor na pravdu je ten, že se mění. Dnešní pravda je jiná, než byla ta včerejší. Avšak Cayce vždy naléhal, že pravda je „skutečně vždy tatáž.“ Ztotožňoval se tedy s druhým pohledem, že pravda je rostoucí věc. Podobně jako hnojivo na trávník samo o sobě neroste, ale podporuje růst trávy. Pravda je božsky inspirovaný impulz k růstu, tlačící každou duši k naplnění jejího osudu, i když sama může být někdy zdrojem nepříjemného pocitu. Změnit se a vyvíjet se někdy znamená trpět. Není jednoduché zbavit se starých vzorců jednání a myšlení, často přetrvávají, i když přijetí pravdy vyžaduje nové postoje a přístupy.

Navzdory nepohodlí, se kterým je pravda spojená, cosi uvnitř nás ji chce a oceňuje. Vzpomeňme si například na svá nejhlubší přátelství. Není naším hlubokým přítelem právě člověk, kterému můžeme říct pravdu, i když je to pro nás oba nepříjemné? Právě tady pravdu oceníme nejvíc, protože kdo nám ji dokáže říct s větší láskou než naši blízcí?

Jak můžeme poznat pravdu?

Mnoho válek bylo vyvoláno kvůli obhajobě jistých pravd. Vezměme jako příklad Evropu sedmnáctého století, kterou Joseph Campbell popsal slovy „svět bláznů, házejících po sobě Biblí – francouzští kalvinisté, němečtí luteráni, španělští a portugalští inkvizitoři a řada jim podobných.“ Uprostřed těchto náboženských válek Benedikt Spinoza, židovský profesor, prohlásil, že Boží pravdu nelze nalézt v knihách, ale v lidském srdci a mysli. Tato jeho slova byla v té době odsouzena jako vyvěrající z pekla.

Naštěstí existuje způsob, jak poznat pravdu. Jako rostoucí věc přispívá k postojům a činům, které jsou konstruktivní. Tedy nenávist, zloba, a závist mezi tyto aspekty nepatří. Duch pravdy podporuje trpělivost, lásku, srdečnost a laskavost. Sílu žijící pravdy ilustruje příběh Jaimeho Escalanta, který byl zfilmován pod názvem Stand and Deliver. V roce 1982 začal učit matematiku na střední škole v Garfieldu. V té době byla tato škola známá svým vandalismem a zoufalými školními výsledky. Escalante se rozhodl tuto situaci změnit. Jeho hlavními nástroji byly nadšení a opravdová láska ke studentům. Koncem roku 18 žáků jeho třídy složilo zkoušky na výbornou. Zkoušející profesoři je zpočátku podezírali, že podvádějí. Když však byly zkoušky opakovány, jejich mimořádné schopnosti se potvrdily. Pravda a láska, tak, jak ji učitel v žácích viděl, podpořila neuvěřitelný růst těchto mladých lidí.

Síla lži

Co je lež? Je to čin, nebo slovo, někdy dokonce i mlčení, které doprovází záměr podvádět. Často vzniká za účelem získání moci. V roce 1938 Hitler současně pronásledoval Židy a budoval válečný průmysl. Albert Einstein publikoval článek nazvaný: „Proč nenávidíme Židy?“ Začínal následující starobylou pohádkou:

Chlapec pastevce řekl koni: „Jsi nejušlechtilejší zvíře žijící na zemi. Zasluhuješ, abys žil v nerušené blaženosti. Bylo by tomu tak, nebýt zrádného jelena. On a jeho druzi ti úmyslně kradou to, co ti právem patří.  Jeho rychlejší nohy mu umožňují, aby se dostal k vodě před tebou. On a jeho skupina vypijí všechnu vodu, zatímco na tebe a tvé děti poté nic nezbude. „Dovol mi, abych tě vedl,“ řekl chlapec pastýře „a vysvobodím tě z této nespravedlivé situace.“ Kůň, zaslepen svým vlastním hněvem a závistí, dovolil, aby mu byla nasazena uzda. Tak ztratil svoji svobodu a stal se otrokem.

Lhaní není jen to, co děláme druhým, lžeme i sobě samým. Někdy praktikujeme sebe podvádění díky iluzi o vlastní důležitosti. Jindy zase odůvodňujeme své chování, když viníme jiné za své problémy, místo přijetí vlastní zodpovědnosti. Pracuji přes rok s jednou klientkou, která má neustále nějaká zranění. Polámané ruce, nohy, uskřípnutá záda. Za vše může její manžel, on je viník všeho. Jistě, vztahy mezi staršími manželi nemusejí být někdy jednoduché, ale ten muž je zdravý. Až když si žena pravdivě přiznala, že neoceňuje svého muže takového, jaký je, ale pouze vyčítá a zesměšňuje, v tom okamžiku povolila záda a kosti se přestaly lámat. Domem by měla proudit pravda a láska.

Lhaní má negativní vliv jak na tělo, tak na duši. Co by se skutečně stalo, kdybychom říkali jen pravdu? Něco uvnitř náš šeptá: „Někdy to nejde, musím tu těžkou realitu trochu upravit, protože bych ublížil.“ Přijetím i malé lži ublížíme často mnohem více, problémy se nabalují. Vyřčená pravda přinese dlouhodobě největší výsledky. A ruku na srdce, kdo to nezažil, pocit spatného svědomí, když jsme zalhali a pak jsme zapomněli, jaká byla vlastně naše lež? Nejlepší cestou k čistému svědomí je žít v pravdě.

Vingrinājums:

Pište, sdílejte, podělte se se mnou o své zkušenosti s dodržováním pravdy ve vašem životě. Odpovědní formulář je přiložen jako vždy pod článkem.

  • Prožijte celý den tak čestně, jak jen můžete.
  • Zastavte se vždy, když se přistihnete, že přeháníte.
  • Snažte se být čestní sami k sobě uvnitř. Vyhněte se například tomu, abyste obviňovali druhé za své potíže.
  • Mluvte s lidmi s taktem a citlivostí, však co nejvíce pravdivě.
  • Vnímejte růst ve vašem životě, který pravda provází.

    Edgars Keikss: ceļš pret sevi

    Vairāk sērijas daļu